|
|
Vývoj příjmových nerovností v zemích V4
Borzov, Mikhail
Bc. Borzov, M., Vývoj příjmových nerovností v zemích V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Bakalářská práce s názvem "Vývoj příjmových nerovností v zemích V4" se zabývá identifikací relevantních faktorů, které ovlivňují vývoj příjmových nerovností v jednotlivých zemích Visegrádské skupiny v období 2004–2020. Teoretická část práce poskytuje aktuální přehled studií, které se věnují problematice příjmových nerovností. Tato část práce analyzuje teoretické koncepty a různé přístupy, jež jsou v současnosti užívány ke vysvětlení příjmových nerovností. Empirická část práce se zaměřuje na provedení korelační a regresní analýzy s cílem identifikovat konkrétní faktory, jež ovlivňují příjmové nerovnosti. Výsledky regresní analýzy ukazují, že mezi významné faktory patří nezaměstnanost, globalizace, struktura průmyslu a jeho přidaná hodnota a další faktory. Tyto výsledky naznačují, že změny v těchto faktorech mohou mít významný dopad na příjmové nerovnosti v zemích V4
|
|
|
Monetary policy and income Inequality– evidence from Slovakia
Henein, Joseph
Vliv provádění měnové politiky na příjmovou a majetkovou nerovnost je předmětem rozsáhlého výzkumu a po zavedení nekonvenčních nástrojů měnové politiky vzbudil nový zájem. Vliv měnové politiky na kanál cen aktiv byl identifikován jako klíčový determinant rozšiřování distribuce bohatství a příjmů. V tomto výzkumu testuji hypotézu, zda existuje vliv rozsáhlého programu nákupu aktiv Evropskou centrální bankou na příjmovou nerovnost v eurozóně, a to se zaměřením na výsledky pro Slovensko. Rozsah tohoto výzkumu je období od roku 2014 do roku 2018 se zaměřením na efekt příjmové nerovnosti pro 1 % nejlépe vydělávajících osob, 10 % nejlépe vydělávajících osob, a 50 % nejhůře vydělávajících osob. A vliv na Giniho koeficient je testován i pro vliv na celkové rozdělení příjmů. Prostřednictvím analýzy panelových dat studie nezjistila žádný podstatný vliv rozsáhlého programu nákupu aktiv na příjmovou nerovnost. Koeficient odhadu pomocí několika postupů odhadu nebyl shledán statisticky významným.
|
|
|
Impact of Universal Basic Income on Income and Poverty in Italy: A Multi-Scenario Analysis Using HFCS Data in EUROMOD
Petrus, Tomáš ; Kolář, Daniel (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Mikrosimulace základního nepodmíněného příjmu v EUROMOD přisprívají probíhající diskusi o sociálních důsledcích a rozpočtové proveditelnosti této politiky. Evropská HFCS data použitá v této práci umožňují zdanění majetku jako způsob financování, aby byl základní nepodmíněný příjem rozpočtově neutrální. Tato práce zkoumá vliv tří unikátních scénářů na redistribuci příjmů a míru ohrožení chudobou na různé části italské populace. Rozmanitost italských regionů a boj s veřejným dluhem mohou vážně ohrozit proveditelnost scénářů v reálném světě. Výsledky práce následují trend radikálního snižování celkové chudoby a nerovnosti pozorovaný v této oblasti výzkumu. Tyto scénáře, spolu s pevnou daní z majetku, mají nepříznivé dopady na starší věkové skupiny, které se spoléhají na starobní důchody. Systém sociálních dávek má ve scénářích různé úrovně náhraditelnosti, které významně ovlivňují dopad na ohrožené skupiny. Práce nastoluje potenciální zmírnění nežádoucích účinků, které lze analyzovat v dalším výzkumu. Mikrosimulace postrádá behaviorální dopad základního nepodmíněného příjmu na jednotlivce, který je zachycen v provedených studiích v Evropě a Severní Americe.
|
|
|
The Impacts of Economic Globalization on Poverty and Income Inequality: Evidence from CEECs
Hu, Yi ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Cílem tohoto článku je prozkoumat vztah mezi ekonomickou globalizací a chudobou a příjmovou nerovností v zemích střední a východní Evropy (SVE). Navzdory rozsáhlému výzkumu vlivu globalizace na chudobu a příjmovou nerovnost chybí konzistentní závěry a specifický důraz na země střední a východní Evropy. Abychom tyto mezery ve výzkumu odstranili, používáme dvoucestný regresní model s pevnými efekty, regresní model s pevnými efekty pro jednotlivé země a regresní model s náhodnými efekty ke zkoumání dopadů indexu ekonomickéglobalizace KOF i jeho dílčích indexů na odhady absolutní chudoby Světové banky a odhady Giniho indexu Světové banky s využitím panelových dat devíti zemí střední a východní Evropy s vysokými příjmy v letech 2004 až 2020. Celkově studie naznačuje, že ekonomická globalizace snižuje chudobu i příjmovou nerovnost v zemích střední a východní Evropy, což je v rozporu s očekáváním, že globalizace může prohlubovat příjmovou nerovnost. Při rozdělení dopadů ekonomické globalizace výsledky ukazují, že obchod a finanční globalizace mohou významně snížit chudobu, avšak pouze finanční globalizace může podstatně snížit příjmovou nerovnost. Pozitivní účinky omezení jsou navíc robustnější než účinky skutečných toků. Tato zjištění podporují politiky, které podporují ekonomickou otevřenost v zemích...
|
|
|
Príjmová a spotrebná nerovnosť vo vybraných krajinách
Petrášová, Kristína
Bakalářská práce se zabývá způsoby měření příjmové a spotřební nerovnosti ve světě a jejich vzájemnou souvislostí. První kapitola bakalářské práce obsahuje teoretické přiblížení spotřební a příjmové nerovnosti a jejich dopad na blahobyt lidstva, v této části jsou také uvedeny způsoby měření příjmové nerovnosti a srovnání jejich kvality. Způsob vyčíslení spotřební nerovnosti je vysvětlen v metodice práce, neboť nemáme k dispozici mnoho ukazatelů spotřební nerovnosti. Praktická část je zaměřena na zjišťování závislosti spotřební a příjmové nerovnosti, jak se navzájem ovlivňují. Získané výsledky jsou porovnané s předchozími vědeckými pracemi a jejich výsledky.
|
|
|
Globalization, Rule of Law and Wealth Inequality
Svěchotová, Anežka ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme determinanty majetkové nerovnosti za pomocí nově sestaveného a rozsáhlého datasetu. Součástí tohoto datasetu je 39 nezávislých proměnných včetně měřítka právního státu a 6 dimenzí globalizace. Kvůli velkému počtu proměnných a nejistotě ohledně podoby ideálního modelu jsme použili metodu zvanou "Bayesian Model Averaging (BMA)". Tato metoda je schopná vyhodnotit velký počet potencionálních proměnných a pomocí hodnoty "posterior model probability (PMP)" vybrat determinanty majetkové nerovnosti. Metodou BMA jsme identifikovali pět determinantů - tři ukazatele finančního rozvoje, růst HDP a "dummy" proměnnou pro země z regionu Latinské Ameriky a Karibiku. Ačkoli dimenze globalizace nejsou determinanty majetkové nerovnosti, úzce spolu souvisejí. Klasifikace C33, E21, G51 Klíčová slova Globalizace, majetková nerovnost, Bayesian Model Averaging (BMA) Název práce Globalizace, měřítko právního státu a majetková nerovnost
|
|
|
Drivers of Income Inequality in China
Chen, Xiao ; Kolář, Daniel (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
This thesis uses an empirical approach to examine the drivers of income inequality in China, assuming income inequality to be a linear function of logarithmic per capita income, the educational inequality as well as the percentage of population below secondary, completing secondary, and completing tertiary education. It suggests that growing income inequality is correlated to rising per capita income and educational inequality, utilizing a micro survey data set of 25 provinces from 2010 to 2016 with a one-year gap using the static fixed effects and random effects estimators, as well as a dynamic generalized method of moments estimator. In contrast, the percentage of population completing secondary education has a negative effect. The weighting factors ensure that the data set is representative, and robust and sensitivity tests are applied. The comparison of the EU and China's results shows the features of developed and emerging economies. Keywords Income inequality, Educational inequality, Educational completion, CFPS, Panel data, Weighting factor, Fixed effects, Random effects, GMM-DIFF, GMM-SYS Title Drivers of Income Inequality in China
|
|
|
Distributional impacts of meal vouchers
Röhryová, Lenka ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Pěkná, Martina (oponent)
Cílem této práce je analyzovat distribuční dopady stravenkového systému v České republice a to zejména v souvislosti s příjmovou nerovností mezi jednotlivými příjmovými skupinami. V první části práce se zabýváme rysy stravenkového systému v České republice, příslušným legislativním rámcem a nabízíme srovnání českého stravenkového systému s jinými evropskými zeměmi. V druhé části této práce provádíme rozbor redistribučních efektů stravného na jednotlivé příjmové decily, vyčíslujeme dopady daňového zvýhod- nění stravného na státní rozpočet a podle několika scénářů simulujeme nahra- zení současné podoby stravného rovným příspěvkem na stravování. Na zák- ladě naší analýzy představuje daňové zvýhodnění stravného pro státní roz- počet zátěž 1.3 mld Kč. Naše zjištění naznačují, že současná podoba stravného rozšiřuje příjmovou propast mezi příjemci a nepříjemci, a to jak v rámci jed- notlivých decilů, tak napříč nimi. Majetnější domácnosti dostávají stravné častěji, navíc v nominálně i poměrně vyšších hodnotách. Věříme, že nahrazení současného systému systémem s rovným příspěvkem na stravování (využíva- jícího současný rozpočet) by podpořilo příjmovou rovnost. Nižší decily by benefitovaly, díky vyššímu podílu jedinců oprávněných pobírat stravné, za- tímco domácnosti z vyšších decilů by zaznamenaly pokles ve...
|
|
|
Globální vládnutí a analogie s domácími politickými systémy - vliv nerovnoměrného rozložení bohatství ve společnosti na kvalitu vládnutí
Pašek, Roman ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o problematice globálního vládnutí, konkrétně o možnosti ustanovení institucionalizované formy globální vlády, jejíž pole působnosti by bylo vymezeno globálními a nadnárodními problémy dnešního světa. Jednou z překážek kvalitního fungování takovéto světové vlády by mohla být i vysoká míra nerovnoměrného rozložení bohatství ve světě. Předkládaná práce se tedy zabývá otázkou, zda by vysoká nerovnost příjmů ve světe nutně zamezovala ustanovení globální vlády a jejímu kvalitnímu fungování, na základě výzkumu reprezentativního vzorku států a vlivu této nerovnosti na kvalitu vlády těchto domácích systémů. Ze závěrů této analýzy jsou pak analogicky vyvozeny implikace pro možné ustanovení globální vlády. Tyto závěry nám pomohou zjistit, zda má nerovnoměrné rozložení bohatství negativní či pozitivní vliv na kvalitu vládnutí, popřípadě zda mezi těmito veličinami vůbec je jasně prokazatelná spojitost. Analýza těchto veličin je možná díky kvantifikovatelnosti údajů, z nichž práce vychází, a jejich dostupnosti díky výzkumné činnosti renomovaných mezinárodních organizací. V první části práce jsou tedy detailně rozebrány jednotlivé pojmy, s nimiž se dále pracuje. V části druhé pak dochází k samotné analýze zkoumaného vzorku, z níž jsou v poslední části práce vyvozeny relevantní závěry.
|
|
|
Income Inequality and Happiness: A Meta-Analysis
Kamenická, Lucie ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Chytilová, Julie (oponent)
Vztah mezi ekonomickou nerovností a štěstím je ústředním bodem řady sociál- ních politik. Pokud vysoká ekonomická nerovnost škodí lidem, pak podpora přerozdělování příjmů od bohatých k chudým může učinit společnost šťast- nější. Ukazujeme však, že v akademické literatuře tento populární konsenzus ohledně směru vztahu spíše chybí. Na základě 868 pozorování shromážděných z 53 studií, kontrolováním 62 aspektů designu studie a používáním nejmod- ernějších meta-analytických technik, identifkujeme několik důležitých faktorů efektu ekonomické nerovnosti na štěstí. Pokud nemají všechny studie stejnou váhu, je v literatuře přítomna publikační selektivita upřednostňující odhady proti populárnímu konsensu. Zatímco geografcké rozdíly dominují mezi sys- tematickými vlivy velikosti vztahu, vztah je také silně ovlivněn různými daty a metodami, které autoři v primárních studiích používají. Dále záleží, jestli při odhadování efektu autoři kontrolují různé individuální charakteristiky, jako například důvěru lidí ve společnost nebo jejich zdraví.
|
host ::
RSS.